Hodnocení: tvrzení je zavádějící.

Na Hlavním náměstí v Bratislavě se 24. srpna 2026 konalo vzpomínkové podujatie „Ďakujem za nezávislosť“ u příležitosti Dne nezávislosti Ukrajiny. Akci organizoval Marián Kulich ve spolupráci s iniciativou Magnificent Picnic a občanským sdružením Mier Ukrajine. Součástí instalace byl stůl s 35 židlemi věnovanými osobnostem spojeným podle organizátorů se vznikem, rozvojem a obranou samostatné Ukrajiny.

Mezi uvedenými osobnostmi byli také Stepan Bandera a Roman Šuchevyč. Podle zveřejněných informací byla jejich jména během úvodní části akce přečtena. Organizátoři však jejich označení následně odstranili. Mier Ukrajine po kritice uvedlo, že šlo o historicky kontroverzní osobnosti a že jejich jména byla ze stolu odstraněna hned na začátku akce. O průběhu a následné reakci informovala slovenská média včetně Aktuality.sk a agentury SITA.

Historický kontext je důležitý. Stepan Bandera byl vůdcem frakce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B), jejíž ideologie obsahovala radikální nacionalistické a fašistické prvky. Odborná literatura také dokumentuje spolupráci části ukrajinského nacionalistického hnutí s nacistickým Německem a jeho účast na politickém násilí. Historik Grzegorz Rossoliński-Liebe ve své odborné práci podrobně analyzuje fašistické prvky OUN-B a její vztah k nacistickému Německu.

Také Roman Šuchevyč je historicky kontroverzní osobností. Působil v ukrajinském nacionalistickém hnutí a později se stal velitelem Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Odborné práce dokumentují jeho působení v německých jednotkách během druhé světové války a násilí páchané UPA vůči civilnímu obyvatelstvu. Konkrétní rozsah osobní odpovědnosti Šuchevyče za jednotlivé zločiny je však otázkou historického zkoumání a nelze automaticky ztotožňovat jeho funkci velitele s odpovědností za každý jednotlivý čin.

Tyto skutečnosti ale samy o sobě neprokazují právní část původního tvrzení. Slovenský trestní zákon v § 421 upravuje podporu a propagaci skupiny, hnutí nebo ideologie směřující k potlačení základních práv a svobod a § 422 upravuje veřejné projevy sympatií k takovému hnutí. Pro posouzení, zda konkrétní jednání naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, je však nutné hodnotit přesný obsah projevu, jeho kontext a další okolnosti případu.

Samotné zařazení historických osobností na seznam lidí spojených s ukrajinskou nezávislostí proto ještě automaticky neznamená propagaci fašistického hnutí ve smyslu trestního zákona. Stejně tak z dostupných veřejných informací nevyplývá, že by slovenské orgány činné v trestním řízení pravomocně konstatovaly, že Mier Ukrajine nebo konkrétní organizátoři spáchali trestný čin.

Je tedy možné potvrdit, že Bandera a Šuchevyč byli na akci zahrnuti mezi připomínané osobnosti a že jejich jména byla během úvodní části podujatia uvedena. Je také doloženo, že jejich historické působení je spojováno s radikálním nacionalismem, fašistickými prvky, nacistickým Německem a násilím. Není však doloženo, že tím organizace Mier Ukrajine právně propagovala fašistické hnutí nebo spáchala trestný čin. Původní tvrzení proto směšuje doložený historický a faktický základ s právním závěrem, který z dostupných důkazů nelze spolehlivě vyvodit.